Hotel *** Hotel ZLATÁ HVĚZDA, Litomyšl

popis okolia

Kadeřník 10 m, květinářství 20 m. O Litomyšli mluví poprvé Kosmova Kronika česká. V zápisu o roku 981 se o ní zmiňuje jako o pomezním hradišti slavníkovského území. Zde, na Trstenické stezce, která spojovala Čechy s Moravou, byl ve 12. století založen premonstrátský klášter a pod ním, v říční nivě, se rozrůstala osada, zárodek budoucího města. Litomyšl obdržela městská práva v roce 1259 od krále Přemysla Otakara II. Význam města ve středověkém českém státě potvrzuje založení biskupství. Biskupové sídlili na místě bývalého kláštera od roku 1344 až do husitských bouří, kdy byl jejich palác i s výstavnou katedrálou P. Marie dobyt a pobořen. V následující době, kdy Litomyšl spravoval rod Kostků z Postupic, se město stalo útočištěm Jednoty bratrské, sídlem bratrského biskupa a bydlištěm mnoha významných vzdělanců - členů sboru. Byla zde také založena jedna z nejstarších tiskáren v Čechách. Už v roce 1547, po neúspěšném stavovském povstání, však páni z Postupic Litomyšl ztratili a jejich chráněnci museli postupně město opustit. Panství získal roku 1567 jeden z nejmocnějších českých šlechticů - Vratislav z Pernštejna. Ten o rok později začal na místě zchátralého hradu velkoryse stavět nový palác. Italští stavitelé (G. B. Aostalli a U. Aostalli) dokončili za 14 let renesanční zámek s arkádovým nádvořím, vyzdobený sgrafity na všech průčelích i štítech. I město se proměňovalo. Původní dřevěné budovy na náměstí, postavené na úzkých gotických parcelách a od dob Kostků z Postupic opatřené podsíněmi, byly ohrožovány častými požáry. Proto byly postupně nahrazovány kamennými stavbami. Zachovaným dokladem měšťanského renesančního domu je takzvaný dům U Rytířů (čp. 110), postavený kameníkem Blažkem ve čtyřicátých letech 16. století. Pernštejnské snahy o rekatolizaci Litomyšle, pokračující i za doby třicetileté války, vyvrcholily v činu Vratislavovy vnučky Frebonie. Ta v roce 1640 přivedla do Litomyšle školský řád piaristů, nedávno založený, a poblíž zámeckého návrší pro něj nechala postavit kolej, školu a kostel. V první čtvrtině 18. století se piaristé dočkali nového chrámu (kostel Nalezení Sv. Kříže) i školní budovy (dnešní muzeum), postavených podle plánů G. B. Alliprandiho za účasti F. M. Kaňky. Historie piaristického gymnázia a filosofického ústavu, který byl přípravou na universitní studium, je zejména v 19. století spojena s mnoha známými jmény pedagogů i studentů (F. M. Klácel, J. E. Purkyně, J. Durdík, A. Sedláček, H. G. Schauer, A. Novák, Č. Jeřábek aj.).