Benecko
Pohled na centrum obce od horní stanice vleku HSK
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0514 576981
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Semily (CZ0514)
obec s rozšířenou působností:	Jilemnice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	16,5 km²
počet obyvatel:	1 124 (2004)
zeměpisná šířka:	15°32’ s.š.
zeměpisná délka:	50°39’ v.d.
nadmořská výška:	682–1010 m
PSČ:	512 37
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	8
katastrální území:	4
adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Benecko 514 01 Štěpanická Lhota
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.benecko.cz E-mail: obec.benecko@worldonline.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Benecko je krkonošská obec, nacházející se na Jilemnicku, v severovýchodní části okresu Semily. Je tvořena osmi částmi (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý).

Historie

Těžiště osídlení beneckého regionu se postupem času přesunovalo podle převládajících ekonomických aktivit. Původním historickým centrem osídlení byly Horní Štěpanice - sídlo, vzniklé v podhradí hradu Štěpanice. První zmínky o něm jsou datovány rokem 1304, kdy byl hrad založen Janem z Valdštejna jako potvrzení první fáze kolonizace krajiny. Poslední archeologické nálezy ale ukazují ještě starší osídlení, potvrzující Balbínovu domněnku, že místo bylo osídleno již v roce 1254 Jindřichem z Valdštejna. Horní Štěpanice měly až do roku 1524 městský status. Hrad byl definitivně opuštěn roku 1524, dle materiálů z roku 1543 je již uváděn jako pustý.

Benecko je prvně zmiňováno roku 1628 jako Benešsko, tedy sídlo Benešovo. Dalším výkladem vzniku jména je místní legenda o poustevníku řádu sv. Benedikta, který sídlil poblíž Jindrovy skály, v místech, kde nyní stojí kaplička, zasvěcená ale sv. Hubertovi.

Pamětihodnosti

• zřícenina Valdštejnova hradu v Horních Štěpanicích
• farní kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích (empírový, jednolodní, vysvěcen roku 1812
  • gotická socha Madony z 15. století
  • cínová křtitelnice ze 17. století
  • valdštejnské náhrobní kameny pravděpodobně ze 16. století
• krčkové roubenky v Horních Štěpanicích, zděné z příčně řezaných špalků, nikoliv z trámů
• kamenná rozhledna na vrchu Žalý

Turistika a sport

Rekreace a turistický ruch jsou významným zdrojem příjmů obce - klasické krkonošské "boudy" (shora dolů Krakonoš, Martinova, Rychtrova)

První lyže v regionu byly vyrobeny na pile v Dolních Štěpanicích sekerníkem Vondrákem z bukového dřeva podle vzoru skijí lesníků hraběte Harracha. Tento typ se ale v podmínkách kopcovitého terénu příliš neujal pro svoji váhu a další výrobci lyží (Faistaurer, Erlebach) již volili spíše dřevo jasanové. Tyto lyže si oblíbili též norští instruktoři lyžování, kteří v rozvoji tehdy módního sportu na Benecku sehráli významnou úlohu. Na rozvoj zájmu o lyžování zareagoval Český SKI klub, který na Benecku zakoupil chalupu jako základnu pro své členy. Podle jejího vzoru začaly vznikat i další ubytovny, boudy a hotely. Hrabětem Harrachem byl zřízen hotel Zlatá Vyhlídka, rodina Kubátova vybudovala hotel Kubát. Mezi významné podnikatele patřili Ludvík Erlebach (Martinova bouda), Bohumil Rychtr (Rychtrova bouda)či Antonín Faistauer (hotel Krakonoš). Rozvoji turistického ruchu napomohla i Harrachem zřízená rozhledna na vrchu Žalý s připojenou restaurací (vyhořela).

Nová čtyřsedačková lanovka

V šedesátých letech byly na Benecku vybudovány první lyžařské vleky - 328 metrů dlouhý kotvový vlek z Transporty Chrudim (údajně experimentální konstrukce, mnohokrát na místě upravovaný) na Šlohnerově kopci a 750 metrů dlouhý vlek Kejnos, v roce 2006 nahrazený moderní čtyřsedačkovou lanovkou.

V současné době benecký skiareál zahrnuje 10 lyžařských vleků v délkách od 115 do 800 metrů, převážně pro technicky méně zdatné lyžaře a začátečníky, sedačkovou lanovku a dva skiparky pro středně pokročilé.