Ubytovanie Vysoké Tatry

Zvoľte typ ubytovania

Vysoké Tatry Tatry Wysokie

Lomnický štít
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2655 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Východní Tatry, Karpaty
Sousední celky	Západní Tatry, Belianské Tatry, Spišská Magura, Podtatranská kotlina
Podřazené celky
Světadíl	Evropa
Státy	Slovensko, Polsko
Horniny	žula, vápenec, pískovec, křemen, břidlice, slepenec
Poznámka	Nejvyšší pohoří Karpat
Povodí	Váh, Dunajec

Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jsou geomorfologickým podcelkem Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km.

Vrcholy

Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [1]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. ČHS) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[2]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou lanovou dráhou z Tatranské Lomnice.

Gerlachovský štít

Kriváň

Tatranské vrcholy nad 2 500 m:

Gerlachovský štít (2 655 m)
Gerlachovská veža (2 642 m)
Lomnický štít (2 634 m)
Ľadový štít (2 627 m)
Pyšný štít (2 623 m)
Zadný Gerlach (2 616 m)
Lavínový štít (2 606 m)
Malý Ľadový štít (2 602 m)
Kotlový štít (2 601 m)
Lavínová veža (2 600 m)
Malý Pyšný štít (2 592 m)
Veľká Litvorová veža (2 581 m)
Strapatá veža (2 565 m)

Kežmarský štít (2 556 m)
Vysoká (2 547 m)
Supia veža (2 540 m)
Končistá (2 538 m)
Malá Litvorová veža (2 533 m)
Baranie rohy (2 526 m)
Dračí štít (2 523 m)
Veľká Vidlová veža (2 522 m)
Český štít (2 520 m)
Veterný štít (2 515 m)
Malý Kežmarský štít (2 513 m)
Zadný Ľadový štít (2 507 m)
Rysy (2 503 m)

Turisticky dostupné vrcholy slovenské části Tater:

Svinica (2 301 m) - přístupná z polské strany
Hrubý štít (2 172 m) - přístupný z polské strany
Rysy (2 503 m) - 3,5 hod. od Štrbského plesa
Kriváň (2 495 m) - 2,30 hod. od Tri studničky
Slavkovský štít (2 452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce
Východná Vysoká (2 429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu
Kôprovský štít (2 363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese
Jahňací štít (2 230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody
Predné Solisko (2 093 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa
Velká Svišťovka (2 038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice

Sedla

Nejvyšším sedlem je Sedielko. Několik chodníků přechází přes často vysoko položená horská sedla. Některé přechody jsou dokonce zajištěny řetězy a nejedná se tak o procházkové túry.

Turisticky zpřístupněná horská sedla ve slovenské části:

Sedielko (2 376 m)
Priečne sedlo (2 353 m)
sedlo Váha (2 340 m)
Bystré sedlo (2 314 m)
sedlo Prielom (2 290 m)
Poľský hrebeň (2 200 m)
Lomnické sedlo (2 190 m)
Vyšné Kôprovské sedlo (2 180 m)

Kolový priechod (2 118 m)
Chalubinského vrata (2 029 m)
Sedlo pod Svišťovkou (2 023 m)
sedlo pod Ostrvou (1 966 m)
Ľaliové sedlo (1 952 m)
Predné Kopské sedlo (1 780 m)
Kopské sedlo (1 750 m)

Doliny

Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno ledovcovou činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké erozní činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou Kôprová dolina, Furkotská dolina, Mlynická dolina, Mengusovská dolina, Batizovská dolina, Velická dolina, Velká a Malá Studená dolina, Dolina Kežmarskej Bielej vody. Na severní straně to jsou Bielovodská dolina a Javorová dolina. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jenž mají obě délku 11 km.

Turismus

Lanová dráha ve Vysokých Tatrách

Horské chaty

Slovensko

Chata pod Rysy (2 250 m) - kapacita 14 lůžek, založena 1933, nejvýše položená chata v Tatrách
Téryho chata (2 015 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1899, otevřeno po celý rok
Zbojnická chata (1 960 m) - kapacita 16 lůžek, založena 1907, v roce 1998 vyhořela, dnes je rekonstruovaná
Chata pod Soliskom (1 840 m) - není zde možnost ubytování, založena 1942, otevřeno celoročně
Skalnatá chata (1 740 m) - není zde možnost ubytování, založena 1932, otevřeno po celý rok
Sliezsky dom (1 665 m) - kapacita 114 lůžek, založena 1895 (dnešní podoba z r. 1968), otevřena po celý rok
Chata pri Zelenom plese (1 551 m) - kapacita 50 lůžek, založena 1897, otevřena celoročně
Chata kpt. Morávka (1 500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1879, celoroční provoz
Chata pri Popradskom plese (1 500 m) - kapacita 129 lůžek, založena 1879, mimosezónní období 3.1. - 31.1. a 1.11. - 15.12.
Zamkovského chata (1 475 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1943, celoroční provoz
Rainerova chata (1 290 m) - není zde možnost ubytování, založena 1860, muzeum tatranských nosičů, bufet
Bílikova chata (1 285 m) - kapacita 28 lůžek, založena 1934, celoroční provoz

Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów (1 671 m) - kapacita 70 lůžek, založena 1947
Schronisko Murowaniec (1 500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1921,
Schronisko przy Morskim Oku (1 405 m) - kapacita 77 lůžek, založena 1908, nejstarší chata v Polských Vysokých Tatrách
Schronisko na Hali Kondratowej (1 335 m) - kapacita 20 lůžek, založena 1910, nejmenší chata v Polských Vysokých Tatrách
Hotel górski na Polanie Kalatówki (1 198 m) - kapacita 86 lůžek, založena 1938
Schronisko na Polanie Chochołowskiej (1 150 m) - kapacita 132 lůžek, založena 1951
Schronisko na Hali Ornak (1 100 m) - kapacita 85 lůžek, založena 1947